Co dýcháme
Čistotu ovzduší měří Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na měřicích stanicích, ne v každé obci. Jednou ze sledovaných látek je benzo[a]pyren, rakovinotvorná látka, kterou do ovzduší vypouští hlavně vytápění pevnými palivy: v roce 2025 byl roční průměr nad limitem u 24 z 64 (stránka Ovzduší) [náš výpočet, 2025] měřicích programů, které ČHMÚ hodnotil. V oblastech, kde byl překročen aspoň jeden imisní limit (bez přízemního ozonu), žilo podle ČHMÚ v roce 2025 přibližně 6,6 % (stránka Ovzduší) [údaj ze zdroje, 2025] obyvatel. Stanice po krajích a jejich roční průměry ukazuje stránka Ovzduší. Z měření stanic a z modelů počítá ČHMÚ také mapy znečištění ve čtvercích 1 × 1 km. Z nich odhadujeme hodnotu pro každou obec (náš výpočet, vážený počtem bytů v obci) na stránce Ovzduší v obcích a na profilu každé obce. Je to odhad modelu, ne měření v obci.
Co vypouštíme
Česko v roce 2024 vypustilo 96,6 mil. t (stránka Emise) [údaj ze zdroje, 2024] skleníkových plynů (bez sektoru využívání půdy a lesnictví, LULUCF), v roce 1990 to bylo 194,8 mil. t (stránka Emise) [údaj ze zdroje, 1990], tedy o 50,4 % (stránka Emise) [náš výpočet, 2024] méně. Na jednoho obyvatele to v roce 2024 bylo 8,86 t (stránka Emise) [náš výpočet, 2024] proti průměru EU 6,70 t (stránka Emise) [náš výpočet, 2024] (náš výpočet z údajů Eurostatu). Emise po sektorech a znečišťující látky z provozoven v krajích ukazuje stránka Emise.
Do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) ohlásilo za rok 2025 úniky a přenosy látek 2 672 (stránka Integrovaný registr znečišťování) [údaj ze zdroje, 2025] provozoven; hlásí jen ty, které překročí zákonné prahy. Podle látek a krajů je to v sekci Integrovaný registr znečišťování.
Odpady
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzniklo v roce 2024 540,8 kg (stránka Odpady) [údaj ze zdroje, 2024] komunálního odpadu na obyvatele. Eurostat počítá komunální odpad jinak a pro srovnání s EU uvádí za rok 2024 584 kg (stránka Odpady) [údaj ze zdroje, 2024] na obyvatele, z toho recyklováno 259 kg (stránka Odpady) [údaj ze zdroje, 2024]. Obě čísla nejsou totéž a mezi sebou je nesrovnáváme. Podrobně na stránce Odpady.
Lesy
V roce 2025 se v Česku vytěžilo 16,7 mil. m³ (stránka Lesy) [údaj ze zdroje, 2025] dřeva (ČSÚ). Z toho nahodilá těžba, tedy těžba mimo plán hlavně po kůrovci a větrných kalamitách, tvořila 31,6 % (stránka Lesy) [náš výpočet, 2025]. Vývoj po letech je na stránce Lesy.
Kdo platí za úspory
Státní fond životního prostředí (SFŽP) rozhoduje o podpoře projektů na úspory energie, obnovitelné zdroje, vodu, ovzduší a přírodu, z velké části z peněz EU a z Modernizačního fondu. U rozhodnutí, která SFŽP zveřejňuje (stav k 6. 10. 2026), je rozhodnutá podpora 336,8 mld. Kč (stránka SFŽP) [náš výpočet, stav k 6. 10. 2026] a dosud vyplaceno 151,9 mld. Kč (stránka SFŽP) [náš výpočet, stav k 6. 10. 2026] za celou dobu projektů. Rozhodnutí a platby jsou tytéž peníze v různých fázích, proto je nesčítáme. Z rozhodnuté podpory připadá na Novou zelenou úsporám od roku 2023 (podprogram HOUSEnerg Modernizačního fondu) 75,2 mld. Kč (stránka SFŽP: skupiny programů) [náš výpočet, stav k 6. 10. 2026]; výzvy Nové zelené úsporám z Národního plánu obnovy a NZÚ Light v této částce nejsou.
Dotace domácnostem podle obcí ukazuje stránka Kolik domácností dostalo Novou zelenou úsporám, peníze státu kolem energií (krize, obnovitelné zdroje, povolenky) stránka Peníze kolem energie a souvislost s dalšími evidencemi nález Úspory energie v domácnostech a exekuce.
Jak tato čísla číst
- Ovzduší měří stanice; za jednotlivé obce ČHMÚ měření nezveřejňuje. Hodnoty pro obce jsou náš odhad z modelu ČHMÚ ve čtvercích 1 × 1 km, ne měření.
- Emise na obyvatele, změna proti roku 1990 a podíl nahodilé těžby jsou naše výpočty z údajů zdrojů.
- Komunální odpad podle ČSÚ a podle Eurostatu se počítá různě; obě čísla uvádíme zvlášť.
- Rozhodnutá a vyplacená podpora SFŽP se nesčítají; jde o tytéž projekty.