statnifinance.cz

Průvodce 3 z 13

Státní dluh: kolik, v čem, komu a za kolik

Kolik stát dluží a v jakých dluhopisech a úvěrech, kdo mu půjčuje, kdy dluh splácí, kolik ho stojí a jak hlídá dluh obcí a krajů pravidlo 60 %.

Každé číslo v textu je odkaz na stránku webu, ze které pochází. V hranaté závorce je, zda jde o údaj ze zdroje (číslo, jak ho zveřejnil úřad), nebo o náš výpočet (součet, podíl nebo rozdíl, který jsme spočítali z údajů zdroje), a rok, ke kterému číslo patří. Čísla se načítají z dat webu a po každé jejich aktualizaci se obnoví.

Kolik stát dluží

Státní dluh jsou peníze, které si stát půjčil a zatím nesplatil: hlavně státní dluhopisy, které prodává bankám, fondům, pojišťovnám, domácnostem i zahraničním investorům, a úvěry od mezinárodních institucí. Vede ho a zveřejňuje Ministerstvo financí.

Ke konci roku 2025 dlužil stát 3 677,6 mld. Kč (stránka Kolik dluží stát?) [údaj ze zdroje, 2025]. Ministerstvo ho dělí na domácí dluh 3 479,1 mld. Kč (stránka Kolik dluží stát?) [údaj ze zdroje, 2025] a zahraniční dluh 198,5 mld. Kč (stránka Kolik dluží stát?) [údaj ze zdroje, 2025]; obě části jsou údaje ministerstva a celek je jeho vlastní součet. O rok dříve to bylo 3 365,2 mld. Kč (stránka Kolik dluží stát?) [údaj ze zdroje, 2024]. Na jednoho obyvatele vychází 336 905 Kč (stránka Kolik dluží stát?) [náš výpočet, 2025] (dluh vydělený počtem obyvatel podle ČSÚ). Nejnovější údaj ministerstva je k 30. 6. 2026: 3 726,8 mld. Kč (stránka Kolik dluží stát?) [údaj ze zdroje, 30. 6. 2026].

Ministerstvo uvádí, že státní dluh dosáhl 43,1 % HDP (stránka Kolik dluží stát?) [údaj ze zdroje, 2025]. Není to totéž co dluh vládních institucí, který podle metodiky EU hlásí Eurostat: ten zahrnuje i kraje, obce, jejich organizace a zdravotní pojišťovny a počítá se jinak. Rozdíl vysvětluje průvodce Deficit a dluh.

V čem stát dluží

Většinu dluhu tvoří dluhopisy: stát si půjčí, kupující dostává úrok a v den splatnosti stát dlužnou částku vrátí. Krátkodobé půjčky na méně než rok jsou státní pokladniční poukázky, spořicí dluhopisy nabízí stát přímo lidem. Ke konci roku 2025 tvořily dluh tyto položky (názvy tak, jak je uvádí ministerstvo):

Komu stát dluží

Ministerstvo každý měsíc zveřejňuje, kdo drží státní dluhopisy vydané na domácím trhu. K 31. 8. 2026 je měli tito držitelé (podíl na domácích dluhopisech):

Nerezidenti jsou investoři se sídlem v zahraničí. Úplný přehled všech skupin držitelů je na stránce Kdo státu půjčuje.

Kdy stát dluh splácí

Dluh se nesplácí najednou: každý dluhopis má svůj den splatnosti a stát ho většinou zaplatí z peněz za nově vydané dluhopisy. Průměrná splatnost dluhu byla ke konci roku 2025 6,1 roku (stránka Kolik dluží stát?) [údaj ze zdroje, 2025]. S proměnlivým úrokem bylo 11,1 % (stránka Kolik dluží stát?) [údaj ze zdroje, 2025] dluhu, v cizí měně 6,1 % (stránka Kolik dluží stát?) [údaj ze zdroje, 2025]. Emise po jednotlivých dluhopisech ukazuje stránka Kdy se dluh splácí?.

Kolik dluh stojí

Úroky a poplatky platí stát z kapitoly Státní dluh. Její čisté výdaje na obsluhu dluhu byly v roce 2025 98,13 mld. Kč (stránka Kolik dluh stojí) [údaj ze zdroje, 2025], z toho úrokové výdaje 97,97 mld. Kč (stránka Kolik dluh stojí) [údaj ze zdroje, 2025]. Tyto peníze jsou už ve výdajích státního rozpočtu, proto je k nim nepřičítáme. Samotné splátky půjček výdajem nejsou: patří do financování rozpočtu.

Stejné náklady se dají spočítat i jinak. Ministerstvo uvádí úrokové náklady podle období, ke kterému patří (akruálně): 92,2 mld. Kč (stránka Kolik dluh stojí) [údaj ze zdroje, 2025]. Eurostat podle metodiky EU uvádí úroky všech vládních institucí, tedy i krajů, obcí a pojišťoven: 111,5 mld. Kč (stránka Kolik dluh stojí) [údaj ze zdroje, 2025]. Jsou to tři různé míry téhož jevu; nesčítáme je a žádná nenahrazuje ostatní.

Dluh obcí a krajů

Obce a kraje mají vlastní dluhy (hlavně úvěry od bank) a státní dluh je nezahrnuje. Zákon o rozpočtové odpovědnosti je hlídá pravidlem 60 %: dluh obce nebo kraje nemá na konci roku přesáhnout 60 % průměru jejích příjmů za poslední čtyři roky. Kdo ho přesáhne, musí dluh v dalším roce snižovat.

Za rok 2025 bylo nad hranicí 577 (stránka Obce nad 60 % v roce 2025) [náš výpočet, 2025] obcí z 6 247 (stránka Obce nad 60 % v roce 2025) [náš výpočet, 2025] a 0 (stránka Obce nad 60 % v roce 2025) [náš výpočet, 2025] z 13 krajů (hlavní město Praha je v datech ministerstva mezi obcemi). Seznam obcí a poměr každé z nich je na stránce Obce nad 60 %; dluh své obce najdete na jejím profilu v části Rozpočet a hospodaření. Dluhy obcí a krajů ke státnímu dluhu nepřičítáme.

Jak tato čísla číst

  • Státní dluh podle ministerstva a dluh vládních institucí podle metodiky EU jsou dvě různá čísla s jiným rozsahem.
  • Dluh je stav k určitému dni, schodek rozpočtu je za celý rok. Dluh roste hlavně o schodky, ale mění se i z jiných důvodů.
  • Výdaje na obsluhu dluhu jsou součástí výdajů státního rozpočtu; splátky jistiny ne.
  • Dluh na obyvatele je náš výpočet. Dluhy obcí, krajů a státu nesčítáme.

Kam dál

Zdroje dat a licence

Součty, podíly a rozdíly označené jako náš výpočet počítá statnifinance.cz. Údaje přebíráme tak, jak je zdroje zveřejnily, a neopravujeme je.