Dvě různá čísla o schodku
O hospodaření státu se mluví ve dvou různých číslech, která se snadno zamění. Prvním je saldo státního rozpočtu: rozdíl mezi penězi, které během roku přišly na účty státu, a penězi, které z nich odešly. Za rok 2025 to bylo schodek 290,7 mld. Kč (stránka Stát v číslech 2025) [náš výpočet, 2025]. Druhým je saldo vládních institucí podle metodiky EU, které Česko dvakrát ročně hlásí Evropské komisi a které zveřejňuje Eurostat. Za rok 2025 činilo -183,7 mld. Kč (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025], tedy -2,1 % HDP (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025]. Záporné saldo je deficit, kladné přebytek.
Obě čísla jsou správná, ale měří něco jiného. Proto je na tomto webu nikdy nesčítáme, neodečítáme a nestavíme do jedné tabulky jako jednu řadu.
Co měří metodika EU
Metodika EU (Evropský systém účtů, zkráceně ESA 2010) je společný postup, podle kterého všechny členské státy počítají hospodaření veřejné správy stejně, aby šlo čísla porovnávat. Liší se od státního rozpočtu ve třech věcech:
- Rozsah. Nepočítá jen stát, ale celý sektor vládních institucí: ústřední vládní instituce (stát, státní fondy a další jednotky, které Eurostat řadí k ústřední vládě), místní vládní instituce (obce, kraje, jejich příspěvkové organizace a svazky obcí) a fondy sociálního zabezpečení (v Česku hlavně zdravotní pojišťovny).
- Okamžik. Příjem nebo výdaj se počítá do roku, kdy nárok vznikl (akruální princip), ne do roku, kdy peníze prošly účtem.
- Co je výdaj. Některé platby se nepočítají do salda, protože jde o finanční transakce: například půjčka, kterou stát poskytne, nebo nákup podílu ve firmě. Stát za ně platí, ale dostává za ně pohledávku nebo majetek.
Podle metodiky EU měly v roce 2025 ústřední vládní instituce saldo -197,8 mld. Kč (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025], místní vládní instituce 29,4 mld. Kč (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025] a fondy sociálního zabezpečení -15,3 mld. Kč (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025]. Saldo těchto subsektorů dává dohromady saldo vládních institucí celkem; tak je zveřejňuje Eurostat (vydání ze dne 22. 4. 2026).
Jak se z jednoho čísla dojde k druhému
Eurostat ke každému hlášení zveřejňuje i takzvaný most: tabulku, která ukazuje, jak se z pracovního salda (salda účtů, ze kterých Česko při hlášení vychází) dojde k saldu podle metodiky EU. Jednotlivé řádky jsou úpravy o finanční transakce, o rozdíl mezi zaplacenými a naběhlými úroky, o pohledávky a závazky a o jednotky, které do subsektoru patří nebo nepatří. Pro ústřední vládní instituce v roce 2025 bylo pracovní saldo -283,3 mld. Kč (stránka Od salda k deficitu) [údaj ze zdroje, 2025] a saldo podle metodiky EU -197,8 mld. Kč (stránka Od salda k deficitu) [údaj ze zdroje, 2025]. Pracovní saldo ústředních vládních institucí přitom není totéž co saldo státního rozpočtu; převod mezi nimi Eurostat v této tabulce neuvádí. Celý most po řádcích ukazuje stránka Od salda k deficitu.
Deficit a dluh
Deficit popisuje jeden rok: o kolik výdaje převýšily příjmy. Dluh je stav ke konci roku: kolik si vládní instituce půjčily a zatím nesplatily. Deficit se obvykle pokrývá novými půjčkami, a proto dluh zvyšuje; dluh se ale mění i z jiných důvodů, například když stát vydá dluhopisy dřív, než peníze potřebuje, a drží je na účtu.
Podle metodiky EU se sleduje hrubý konsolidovaný dluh vládních institucí: dluhopisy, úvěry a další dluhy všech jednotek sektoru dohromady, bez dluhů, které mají jednotky sektoru mezi sebou (to je ta konsolidace). Ke konci roku 2025 činil 3 786,3 mld. Kč (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025], tedy 44,3 % HDP (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025]. Pro srovnání: souhrn Eurostatu za dnešních 27 členských států EU byl 81,7 % HDP (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025] a jejich saldo -3,1 % HDP (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025]. Smlouvy EU používají pro deficit a dluh referenční hodnoty 3 % a 60 % hrubého domácího produktu (HDP); podíl na HDP počítá Eurostat a uvádíme ho tak, jak ho zveřejnil.
Dluh stojí úroky. Podle metodiky EU měly vládní instituce v roce 2025 výdaje na úroky 111,5 mld. Kč (stránka Veřejné finance podle metodiky EU) [údaj ze zdroje, 2025]. Ve státním rozpočtu platí stát za svůj dluh z kapitoly Státní dluh (splátky samotných půjček do výdajů nepatří, jsou ve financování); její výdaje v roce 2025 činily 98,1 mld. Kč (stránka Státní dluh) [náš výpočet, 2025]. Ani tato dvě čísla nejsou totéž: první počítá úroky celého sektoru podle vzniku nároku, druhé výdaje jedné kapitoly státního rozpočtu podle plateb.
Ministerstvo financí zveřejňuje ještě státní dluh, tedy dluh samotného státu podle jeho vlastní evidence. Jako samostatné číslo ho na tomto webu neuvádíme (je zahrnutý v závazcích rozvahy Ministerstva financí); není totožný s dluhem vládních institucí podle metodiky EU.
Jak tato čísla číst
- Schodek státního rozpočtu a deficit podle metodiky EU jsou dvě různé veličiny, ne dvě verze téhož.
- Podíl na HDP dovoluje srovnávat roky a státy, protože bere v úvahu velikost ekonomiky; částka v korunách ukazuje, o kolik peněz jde.
- Eurostat starší roky při každém hlášení může upravit. Uvádíme poslední vydání a u každého čísla rok, ke kterému patří.
Saldo a dluh po letech a subsektorech jsou na stránce Veřejné finance podle metodiky EU, pokladní saldo státního rozpočtu po letech na stránce Stát v číslech.