Kolikrát policie odposlouchává telefony a sleduje lidi?

• Odposlech a záznam telekomunikačního provozu

  Policie zaznamenává obsah hovorů, zpráv a další komunikace jedné linky: telefonního čísla nebo jiného zařízení. Smí jen v trestním řízení o zvlášť závažném zločinu nebo o činech, které zákon vyjmenuje, a jen na dobu nejvýše čtyř měsíců s možností prodloužení.

  Kdo rozhoduje: nařizuje soudce (§ 88 trestního řádu); bez příkazu jen se souhlasem uživatele stanice (§ 88 odst. 5).

• Sledování osob a věcí

  Policie skrytě sleduje pohyb člověka nebo věci a může pořizovat obrazové a zvukové záznamy. Slouží k získání poznatků o trestné činnosti, ne k běžnému dohledu.

  Kdo rozhoduje: povoluje státní zástupce (§ 158d odst. 2); soudce, má-li se zasahovat do obydlí, listovního tajemství nebo obsahu písemností (odst. 3); bez povolení se souhlasem sledované osoby (odst. 6).

• Údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu (výpisy)

  Operátor policii vydá, kdo s kým komunikoval, kdy, jak dlouho a kde se telefon nacházel; obsah hovorů ne. Výpis „na buňku“ ukáže všechny telefony, které byly v daném místě a čase v síti.

  Kdo rozhoduje: nařizuje soudce (§ 88a odst. 1); bez příkazu se souhlasem uživatele (§ 88a odst. 4).

• Rušení provozu elektronických komunikací

  Policie dočasně a v nezbytné míře ruší signál, typicky aby nešlo na dálku odpálit nástražný výbušný systém.

  Kdo rozhoduje: policie sama, k odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo velké škody a při ochraně objektů a osob; dále při výcviku a proti hrozící škodě z kybernetického útoku (§ 39 zákona o Policii ČR).

Po krajských ředitelstvích ukazujeme odposlechy a sledování od roku 2014 na samostatné stránce.

Výpisy si policie vyžádala ve 9 249 spisech. Výpis na buňku tabulka uvádí jen s příkazem soudce. Výpis na buňku zjistí všechny telefony, které byly v daném místě a čase v síti; policie ho počítá jako jeden úkon, i když se žádost dělí po hodinách a operátorech. Statistika Českého telekomunikačního úřadu počítá jinak (dotazy všech oprávněných orgánů u každého operátora zvlášť), proto ji s čísly policie neporovnáváme.

Jeden úkon může policie vykázat u více druhů trestné činnosti najednou; takových souběhů vykázala 377. Součet řádků proto není počet úkonů: vychází z něj celek a k tomu souběhy. Aby z toho nešel dopočítat skrytý počet menší než 5, jednu další buňku neuvádíme. Prázdné pole znamená, že analýza na daný druh žádný úkon neuvádí.

Na organizovanou skupinu vykázala policie 1 171 odposlechů, tj. 31,0 % (údaj ze zdroje); organizovanost chápe v nejširším smyslu (i dva spolupachatelé).

V roce 2025 nařídil soudce 3 758 odposlechů a 15 proběhlo se souhlasem uživatele stanice (0,4 %, údaj ze zdroje).

Jako přínos pro trestní řízení (přímý, nepřímý nebo obojí) ohodnotila policie 3 017 odposlechů, tj. 80,0 % (náš výpočet). Analýza sama skládá tento podíl ze zaokrouhlených dílčích podílů, proto může uvádět číslo o desetinu procentního bodu jiné. Přímý podíl znamená, že informace posloužily jako důkaz, pro taktiku vyšetřování, k odvrácení činu nebo k zadržení pachatele; nepřímý, že odhalily jinou trestnou činnost. Neříká to, že soud někoho odsoudil.

Policie musí člověka, jehož telefon byl odposloucháván, informovat po pravomocném skončení věci, pokud ji skončila sama. Nemusí, jde-li například o zvlášť závažný zločin spáchaný organizovanou skupinou nebo pokud by tím zmařila jiné řízení. Většinu věcí ale končí státní zástupce nebo soud a ty v analýze policie nejsou.

Generální inspekce bezpečnostních sborů vyšetřuje trestné činy policistů, celníků a vězeňských dozorců a při tom používá stejné nástroje. Odposlechy jí technicky zajišťuje policie, ale v analýzách policie nejsou: GIBS je vykazuje sama a s policejními je nesčítáme. Zdroj: Generální inspekce bezpečnostních sborů, Analýza použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí za rok 2025.

O skončeném odposlechu GIBS v roce 2025 informovala méně než 5 osob, neinformovala méně než 5 osob (důvody podle § 88 odst. 9).