Hlasování klubů v 1. volebním období

Přihlášený poslanec je přihlášen k hlasovacímu zařízení: hlasoval pro, proti, zdržel se, nebo nestiskl nic. Nepřihlášený přihlášen nebyl; zda měl omluvu, data tohoto období spolehlivě neříkají. Oba sloupce nesčítáme: klub může zůstat nepřihlášen i záměrně, aby snížil počet přítomných nebo dal najevo nesouhlas s projednáváním, takže nepřihlášení neznamená, že poslanci nebyli v práci.

Omluvy poslanců vede Sněmovna v otevřených datech úplně až od volebního období, které začalo v roce 2013. Z období 1993 až 1996 a 1996 až 1998 v nich nejsou žádné, z let 1998 až 2013 jen část. U těchto období proto omluvené a neomluvené poslance nerozlišujeme: sloupec „nepřihlášeno“ zahrnuje všechny členy klubu, kteří nebyli přihlášeni, s omluvou i bez ní.

Skupinu, kterou Sněmovna vede jako nezařazené, a poslance, které evidence Sněmovny v okamžiku hlasování nevede v žádném klubu, uvádíme jedním řádkem bez jmen. Má-li taková skupina méně než pět poslanců, uvádíme v tabulce jen jejich počet: řádek s hlasy by byl hlasováním jednotlivců a ta tady jako vlastní údaj neuvádíme. Utajit to hlasování tím nejde a netvrdíme to: součty Sněmovny uvádíme celé, takže rozdíl mezi nimi a zobrazenými řádky připadá na tuto skupinu, a jak hlasoval každý poslanec, zveřejňuje Sněmovna na svém webu.

Postoj klubu v hlasování je ta z možností pro, proti, zdržel se nebo nehlasoval, kterou zvolilo nejvíc jeho přihlášených členů. Při rovnosti nebo když nebyl přihlášen nikdo, klub postoj nemá a hlasování se do dvojice nepočítá. Číslo říká, v kolika platných hlasováních, kde měly oba kluby postoj, byl stejný. Zdržení se má na výsledek stejný účinek jako hlas proti, protože k přijetí návrhu je třeba většina přihlášených; tady je přesto počítáme jako různé postoje, takže dvojice, kde jeden klub hlasuje proti a druhý se zdržuje, vychází jako neshoda. Většina hlasování je o pozměňovacích a procedurálních návrzích, ne o zákonech jako celku. Kluby nedělíme na vládní a opoziční a neřadíme je.

Název bodu je text Sněmovny, proto je v uvozovkách: pořad schůze navrhují i poslanecké kluby a název může být politickým tvrzením. Sněmovna názvy krátí. Název, který jmenuje osobu, neuvádíme; stejně tak název se slovem s velkým písmenem, které jsme zatím neověřili (mohlo by jít o jméno).

Platná jsou hlasování, která Sněmovna neprohlásila za zmatečná a proti kterým neuznala námitku. Přijaté návrhy jsou výsledek podle Sněmovny z platných hlasování dne; počty platných a přijatých za den jsou náš výpočet. Mezi platnými hlasováními mohou být i zmatečná hlasování (jejich seznam Sněmovna u tohoto období nevede) a hlasování, proti kterým Sněmovna uznala námitku (námitky u tohoto období nevede): data Sněmovny je neuvádějí, vyloučit je proto nejde.

V tomto volebním období neodpovídají čísla bodů v datech hlasování schválenému pořadu schůze (Sněmovna pořad během schůzí měnila a body vypouštěla), a hlasování proto podle bodu k tiskům neřadíme. K tisku je přiřazeno jen hlasování, které Sněmovna sama uvádí v historii projednávání tisku.

Sněmovna zatím v historii tisků tohoto období žádné hlasování neuvádí.

Hlasování se k tisku váže dvojím způsobem. Hlasování, které Sněmovna sama uvádí v historii projednávání tisku, označujeme jejím slovem pro daný krok (například „souhlas“). Ostatní hlasování řadíme k tisku podle bodu schváleného pořadu schůze: může jít o hlasování o pozměňovacím návrhu, o procedurálním návrhu i o zákonu jako celku a data to nerozlišují. Počet hlasování proto není počet zákonů. Vazbu podle bodu ještě ověřujeme: když název hlasování nemá s názvem tisku ani bodu žádné společné slovo, hlasování k tisku neřadíme. Názvy tisků přebíráme ze stránky Zákony a vláda; u návrhů zákonů podaných poslanci název neuvádíme, protože některé názvy jmenují navrhovatele.