Hlasování klubů: zdroje a metodika

Otevřená data Sněmovny začínají hlasováním 1. 12. 1993 na 15. schůzi; hlasování před tímto dnem v nich nejsou (ani hlasování České národní rady z let 1990 až 1992). Poslanecká sněmovna vznikla 1. 1. 1993 z České národní rady zvolené v roce 1992, evidence Sněmovny proto uvádí začátek 1. volebního období 6. 6. 1992. Volební období uvádíme od roku 1993.

Součty Sněmovny se rovnají hlasům jednotlivých poslanců v 52 766 z 52 832 hlasování těchto období. Zbylých 66 jsou výjimky, u kterých počty za kluby neuvádíme nebo je uvádíme s poznámkou: 58 hlasování bez zveřejněných hlasů jednotlivých poslanců (hlasovalo se ručně nebo je Sněmovna k hlasování nezveřejnila), 7 hlasování, u kterých hlasy poslanců nedávají součty Sněmovny, a 1 hlasování, u kterého Sněmovna neuvádí všechny součty.

Každé z 52 832 hlasování leží uvnitř svého volebního období a každé z 52 774 hlasování se zveřejněnými hlasy poslanců jich má právě 200 (jiný počet: 0).

Hlasování o státních rozpočtech z let 2002 až 2012 spočítala jiným programem i sekce Zákony a vláda: z 64 řádků klubů se s našimi shoduje 64.

Evidence Sněmovny uvádí konec členství v klubu jen s přesností na hodinu. Hlasoval-li poslanec ještě v hodině, kdy mu členství skončilo, počítáme jeho hlas klubu; takových jednotlivých hlasů je v období 1996 až 1998: 38; 1998 až 2002: 37; 2002 až 2006: 40 (náš výpočet).

V obdobích 1993 až 1996 a 1996 až 1998 neodpovídají čísla bodů v datech hlasování schválenému pořadu schůze (Sněmovna pořad během schůzí měnila a body vypouštěla): název hlasování nemá s tiskem, na který by bod ukazoval, žádné společné slovo u 57,2 % a 30,1 % hlasování s názvem (náš výpočet). Hlasování tam proto podle bodu k tiskům neřadíme; k tisku je přiřazeno jen hlasování, které Sněmovna sama uvádí v historii projednávání tisku. V novějších obdobích je hlasování bez společného slova nejvýš zhruba jedno ze sta a ta k tisku neřadíme.

Námitky proti hlasování Sněmovna v otevřených datech u období 1993 až 1996, 1996 až 1998, 1998 až 2002, 2002 až 2006 nevede a u období 2006 až 2010 je vede soustavně až od 9. 9. 2009. Seznam zmatečných hlasování chybí u období 1993 až 1996. Počet neplatných hlasování tam proto neuvádíme a mezi platnými mohou být i hlasování, která Sněmovna prohlásila za zmatečná nebo po námitce opakovala; ze stenozáznamů schůzí je známo, že se to v těch letech stávalo.

Poslanec, který v den hlasování přešel z jednoho klubu do druhého, patří do klubu, jehož členem byl v hodině hlasování; dva kluby najednou nemá nikdo. Takových jednotlivých hlasů je v období 2002 až 2006: 46; 2006 až 2010: 43; 2010 až 2013: 268 (náš výpočet).

Omluvy poslanců vede Sněmovna v otevřených datech úplně až od volebního období, které začalo v roce 2013. Z období 1993 až 1996 a 1996 až 1998 v nich nejsou žádné, z let 1998 až 2013 jen část. U těchto období proto omluvené a neomluvené poslance nerozlišujeme: sloupec „nepřihlášeno“ zahrnuje všechny členy klubu, kteří nebyli přihlášeni, s omluvou i bez ní.

Výsledek hlasování, počty pro a proti, počet přihlášených a kvorum jsou údaje Sněmovny. Počty za poslanecké kluby jsou náš výpočet z hlasování jednotlivých poslanců; jména poslanců ani jejich jednotlivá hlasování neukládáme a neuvádíme.

Každého poslance řadíme do klubu, jehož členem byl podle evidence Sněmovny v okamžiku hlasování. Kluby jsou v pořadí podle počtu členů při svém prvním hlasování ve volebním období (klub, který vznikl později, podle prvního hlasování, kterého se účastnil), ne podle výsledků. Členství v klubu vede Sněmovna s přesností na hodinu; poslanec patří do klubu, pokud jeho členství začalo nejpozději v hodině hlasování a skončilo až po ní. Hlasoval-li poslanec ještě v hodině, kdy mu členství skončilo, počítáme jeho hlas klubu. Koho evidence v tu chvíli v žádném klubu nevede, tvoří zvláštní řádek, popsaný níže.

Skupinu, kterou Sněmovna vede jako nezařazené, a poslance, které evidence Sněmovny v okamžiku hlasování nevede v žádném klubu, uvádíme jedním řádkem bez jmen. Má-li taková skupina méně než pět poslanců, uvádíme v tabulce jen jejich počet: řádek s hlasy by byl hlasováním jednotlivců a ta tady jako vlastní údaj neuvádíme. Utajit to hlasování tím nejde a netvrdíme to: součty Sněmovny uvádíme celé, takže rozdíl mezi nimi a zobrazenými řádky připadá na tuto skupinu, a jak hlasoval každý poslanec, zveřejňuje Sněmovna na svém webu. Poslanecký klub strany uvádíme vždy celý, i když má méně než pět členů: jde o postoj klubu, ne jednotlivce.

Řádek „mandát ten den zanikl“ není poslanec bez klubu: je to místo poslance, jehož mandát podle evidence Sněmovny zanikl v den hlasování. Evidence ho v tu hodinu už nevede v žádném klubu, soubor s hlasováním ho ale ještě uvádí jako nepřihlášeného. Klub, ze kterého odešel, má proto u takového hlasování o člena méně. Hlasoval-li poslanec ještě v hodině, kdy mu členství v klubu skončilo (evidence uvádí konec členství jen na hodinu), počítáme jeho hlas klubu. V načtených obdobích jiný případ poslance bez klubu není: kdo opustí klub a mandát mu trvá, je v evidenci Sněmovny veden ve skupině nezařazených.

Počet členů klubu se během období mění. V tabulce klubů proto uvádíme počet při posledním hlasování a pod ním nejmenší a největší počet za období. Hlasování řadíme podle dne, času a čísla, ne podle pořadí v souboru Sněmovny, které chronologické není.

Přihlášený poslanec je přihlášen k hlasovacímu zařízení: hlasoval pro, proti, zdržel se, nebo nestiskl nic. Omluvený nebyl přihlášen a Sněmovna u něj eviduje omluvu, která zahrnuje minutu hlasování. Nepřihlášený bez omluvy nebyl přihlášen a omluvu Sněmovna neeviduje. Tři sloupce nesčítáme: klub může zůstat nepřihlášen i záměrně, aby snížil počet přítomných nebo dal najevo nesouhlas s projednáváním, takže nepřihlášení neznamená, že poslanci nebyli v práci. Omluvy Sněmovna doplňuje i zpětně, počty omluvených se proto mohou ještě změnit.

Omluvy poslanců vede Sněmovna v otevřených datech úplně až od volebního období, které začalo v roce 2013. Z období 1993 až 1996 a 1996 až 1998 v nich nejsou žádné, z let 1998 až 2013 jen část. U těchto období proto omluvené a neomluvené poslance nerozlišujeme: sloupec „nepřihlášeno“ zahrnuje všechny členy klubu, kteří nebyli přihlášeni, s omluvou i bez ní.

Omluva platí pro minuty od začátku do konce včetně; omluva bez času platí celý den. Omluvu počítáme jen poslanci, který nebyl přihlášen: kdo byl omluven a přesto hlasoval, je mezi přihlášenými. Tabulku omluv Sněmovna vede společně pro všechna období a řádky se v ní opakují; čteme každou omluvu jednou. V načtených obdobích jich je 86 348.

Hlasování, které Sněmovna prohlásila za zmatečné, se nebralo v potaz. Ukládáme ho a označujeme, ale do žádného počtu ani podílu na této stránce ho nezapočítáváme. Stejně zacházíme s hlasováním, proti kterému poslanec vznesl námitku a Sněmovna jí vyhověla: jeho výsledek neplatí, o návrhu se zpravidla hlasovalo znovu a původní hlasování jen označujeme. Stejně zacházíme s hlasováním, u kterého Sněmovna neuvádí výsledek přijato ani zamítnuto (výsledek není znám nebo nebylo dosaženo kvora): podle popisu dat Sněmovny jde také o zmatečné hlasování.

Zpochybněná hlasování (poslanec oznámil, že hlasoval jinak, nebo požádal o opakování) označujeme podle tabulky hl_check. Kdo hlasování zpochybnil, nečteme. Tuto tabulku Sněmovna zveřejňuje jen v souborech starších období, proto ji přebíráme s novými hlasováními a pak jednou za měsíc.

Když poslanec vznese proti hlasování námitku, Sněmovna o ní hned hlasuje, a pokud jí vyhoví, původní hlasování neplatí a o návrhu se zpravidla hlasuje znovu. V načtených obdobích je takových původních hlasování 487 (bez těch, která jsou navíc zmatečná); námitky vede Sněmovna v otevřených datech soustavně až od 9. 9. 2009. Stejně jako zmatečná je nezapočítáváme do platných hlasování, do přijatých návrhů, do podílů klubů ani do shody klubů.

Tabulce námitek Sněmovny nevěříme naslepo. Že Sněmovna námitce vyhověla, bereme jen tehdy, když hlasování, které tabulka uvádí jako rozhodnutí o námitce, proběhlo později, bylo přijato a není zmatečné. Opakované hlasování může být samo zmatečné nebo znovu zpochybněné: jako výsledek, který platí, proto uvádíme až poslední hlasování v řadě opakování, které je platné (u 13 hlasování je to až pozdější opakování, u 3 z dat neplyne, které hlasování nakonec platí, a říkáme to). Když hlasování o námitce neprošlo a opakované hlasování tabulka neuvádí (počet hlasování: 6), píšeme, že výsledek platí. Když tabulka neuvádí ani hlasování o námitce (6), nebo si její údaje odporují (2), netvrdíme nic: hlasování počítáme mezi platná a na jeho stránce to uvádíme.

U 3 hlasování se neřídíme tabulkou Sněmovny, ale stenozáznamem schůze, protože si odporují; opravu máme zapsanou i s odkazem a přestane platit, jakmile Sněmovna tabulku změní: č. 19 na 65. schůzi (16. 5. 2023) námitka byla stažena, výsledek platí (stenozáznam); č. 339 na 108. schůzi (9. 7. 2024) námitce bylo vyhověno, opakované hlasování je jiné, než uvádí tabulka (stenozáznam); č. 340 na 108. schůzi (9. 7. 2024) prohlášeno za zmatečné, v seznamu zmatečných chybí (stenozáznam).

Hlasování, při kterém bylo přihlášeno méně než 67 poslanců (třetina z 200), vede Sněmovna jako nepřijatý návrh, protože nebyla usnášeníschopná. Mezi platnými hlasováními načtených období je jich 80; zůstávají v počtech i v podílech přihlášených, omluvených a nepřihlášených, na stránce hlasování to uvádíme.

Název bodu je text Sněmovny, proto je v uvozovkách: pořad schůze navrhují i poslanecké kluby a název může být politickým tvrzením. Sněmovna názvy krátí. Název, který jmenuje osobu, neuvádíme; stejně tak název se slovem s velkým písmenem, které jsme zatím neověřili (mohlo by jít o jméno). Z 83 304 hlasování má 7 010 v datech Sněmovny prázdný název (většinou procedurální hlasování), u 958 název neuvádíme, protože jmenuje osobu nebo se týká jednoho poslance (například písemné interpelace, žádosti o souhlas s trestním stíháním poslance a odvolání proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru), a u 460 proto, že obsahuje slovo, které jsme zatím neověřili.

Slovo s velkým písmenem v názvu propustíme, jen když je v našem ověřeném seznamu, když je to zkratka psaná velkými písmeny, tvar názvu státu, nebo slovo, které se jinde v názvech bodů nebo zákonů píše s malým písmenem. Tvar jména z evidence osob Sněmovny nepropustíme nikdy. Každé jiné slovo název skryje, dokud ho neověříme a nedoplníme do seznamu; nové slovo (zkrácené slovo, název instituce nebo místa) tak může název skrýt, i když žádnou osobu nejmenuje. Je to cena za pravidlo, které při pochybnosti název raději neukáže. V 10. volebním období je takto skryto 1 název z 2 409 hlasování s názvem.

Hlasování se k tisku váže dvojím způsobem. Hlasování, které Sněmovna sama uvádí v historii projednávání tisku, označujeme jejím slovem pro daný krok (například „souhlas“). Ostatní hlasování řadíme k tisku podle bodu schváleného pořadu schůze: může jít o hlasování o pozměňovacím návrhu, o procedurálním návrhu i o zákonu jako celku a data to nerozlišují. Počet hlasování proto není počet zákonů. Vazbu podle bodu ještě ověřujeme: když název hlasování nemá s názvem tisku ani bodu žádné společné slovo, hlasování k tisku neřadíme.