Invalidní důchody a pracovní neschopnost: odkud čísla jsou a jak je čteme

Otevřená data ČSSZ stahujeme celá každý měsíc a porovnáváme otiskem souboru. Každý soubor musí mít stejnou hlavičku jako dosud, každý kód musí být v číselníku ČSSZ a musí platit vnitřní součty: ženy a muži dávají celkem, součet věkových skupin dává celkový počet, součet skupin nemocí dává celkem, součet krajů dává Česko a čtyři druhy důchodů dávají všechny žádosti.

Ročenky ČSSZ čteme z tabulek v ZIP. U nové ročenky ověřujeme, že nově přiznané důchody podle stupňů a žádosti podle krajů v ní se přesně rovnají otevřeným datům za týž rok, a u každé ročenky, že u zamítnutých žádostí dávají oba důvody úhrn a kraje dávají Česko. ČSSZ starší roky ve svých otevřených datech občas přepíše; od ročenky, kterou už máme, se pak smějí lišit nejvýš o 0,5 % a rozdíl zapíšeme do protokolu importu.

Hodnoty, které ČSSZ a ČSÚ tisknou ve svých publikacích, import při každém načtení znovu spočítá a musí vyjít přesně (například nově přiznané invalidní důchody, žádosti a zamítnutí v ročence 2025 a ukazatele pracovní neschopnosti v publikaci ČSÚ za rok 2025); u čísel z ročenky, kterou už máme, platí stejná tolerance 0,5 % jako výše. Když ČSSZ soubor přepíše a starší čísla se změní o víc než 0,5 %, import se zastaví a čeká na kontrolu.

Ročenka 2013 ještě nezahrnovala žádosti o invalidní důchod zamítnuté pro neuznanou invaliditu (ČSSZ to uvádí v ročence 2014); počty žádostí za rok 2013 proto bereme z otevřených dat, kde jsou dopočtené.

Kraj je tu kraj okresní správy sociálního zabezpečení, která žádost vyřizuje, ne kraj, kde žadatel bydlí.

Do kraje Praha ČSSZ započítává i žádosti došlé na své ústředí; uvádí to ročenka u tabulky došlých žádostí. U zamítnutých žádostí to ročenka neuvádí, pravděpodobně jsou ale započítané stejně.

Od července 2024 ČSSZ změnila, které správy vyřizují žádosti z okresů Praha-východ, Praha-západ, Plzeň-jih a Plzeň-sever. Okresy Praha-východ a Praha-západ patří do Středočeského kraje, proto čísla Prahy a Středočeského kraje od července 2024 nesrovnáváme s dřívějšími (svislá čára v grafech, hvězdička v tabulkách). Žádosti z okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever převzala správa v Plzni, tedy ve stejném kraji, takže řada Plzeňského kraje se tím nepřerušila. Žádostí o invalidní důchod vyřízených v Praze od té doby přibylo víc, než kolik jich v obou středočeských okresech ubylo: přesun sám celý nárůst v Praze nevysvětluje.

Žádosti podle okresů ČSSZ také zveřejňuje, ale po změně příslušnosti správ od července 2024 v několika okresech téměř zmizely, proto je neukazujeme. Na obyvatele kraje čísla nepřepočítáváme.

ČSSZ důvody zamítnutí v ročenkách pojmenovává různě: do roku 2019 „Zamítnuto z důvodu neuznané invalidity“ a „Zamítnuto při výpočtu“, v roce 2020 „Neuznána invalidita nebo změna jejího stupně“ a „Nesplnění jiné podmínky“, od roku 2021 „Neuznána invalidita“ a „Nesplnění jiné podmínky“ (zejména potřebné doby pojištění). Ukazujeme je jako dvě řady s popisem, jak je ČSSZ v daném roce uvádí.

Podíl zamítnutých žádostí nepočítáme. Žádosti, zamítnutí a přiznané důchody jsou různé počty: mezi žádostmi o invalidní důchod jsou i žádosti bez rozlišení stupně a žádosti o plný a částečný invalidní důchod s datem přiznání před rokem 2010 (v ročence ČSSZ sloupec I*), žádost podaná v jednom roce se často vyřizuje v dalším, zamítnutí jsou z ročenky ČSSZ za rok rozhodnutí a nově přiznané důchody počítají důchody, ne žádosti.

Skupiny nemocí jsou kapitoly Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) podle hlavní diagnózy, pro kterou ČSSZ důchod přiznala.

Kapitoly XV, XVI a XVII (těhotenství a porod, perinatální stavy, vrozené vady) mají jen několik důchodů ročně, proto je vždy sčítáme do jednoho řádku (náš součet). Jinou buňku s 1 až 4 důchody neuvádíme a s ní i nejmenší další buňku téhož řádku, aby ji nešlo dopočítat z celku.

Počet důchodců a počet vyplácených důchodů nejsou totéž: vyplácené důchody zahrnují i invalidní důchody vyplácené souběžně s vdovským nebo vdoveckým důchodem.

ČSSZ zveřejňuje jen pět nejčastějších diagnóz v každém kraji a věkové skupině, s počtem případů vzniku invalidity. Co přesně počítá, neupřesňuje. Nejsou to nově přiznané důchody ani počet lidí: už jen diagnózy nemocí svalů, kostí a kloubů v těchto žebříčcích dávají každý rok zhruba dvakrát až čtyřikrát víc případů, než kolik ČSSZ pro celou tuto skupinu nemocí přiznala nových invalidních důchodů (náš výpočet). S přiznanými důchody je proto nesrovnáváme ani nesčítáme. Je to žebříček, ne rozdělení: počty se nesčítají a ostatní diagnózy chybí. Diagnózy uvádíme v pořadí, jak je ČSSZ zveřejňuje. Za rok 2017 je součet pěti nejčastějších diagnóz ve zdroji výrazně vyšší než v sousedních letech, proto ho označujeme jako údaj, který ve zdroji nesedí. Kód C41 ČSSZ v číselníku pojmenovává chybně (ve dvou krajích a letech má dva různé názvy); ukazujeme název, jak ho ČSSZ uvádí.

ČSSZ zveřejňuje počty od 1. ledna do konce čtvrtletí. Celý rok je až údaj ke 31. 12.; počty za jednotlivá čtvrtletí jsou rozdíly sousedních údajů (náš výpočet).

ČSSZ počítá pracovní neschopnosti, které v daném období skončily. ČSÚ v titulku své publikace uvádí nově hlášené případy, což je jiný počet. Ukončené případy, prostonané dny a průměrná délka v tabulkách ČSÚ se s čísly na této stránce shodují (ČSÚ je zaokrouhluje na tisíce).

ČSSZ pracovní neschopnost po krajích zveřejňuje, ale kraj je tam kraj správy příslušné podle sídla zaměstnavatele, ne podle bydliště nemocného. Krajská čísla by proto neříkala, kde lidé marodí, a neukazujeme je.

Počty zahrnují i karantény a izolace; v letech 2020 až 2022 jich bylo kvůli covidu mimořádně mnoho. V 1. čtvrtletí 2022 (17. 1. až 28. 2.) byly navíc některé neschopenky vydány dvakrát, proto rok 2022 podle ČSÚ není srovnatelný s ostatními.

V několika čtvrtletích let 2016 a 2019 se součty skupin v souborech ČSSZ liší od celku o 1 až 4 případy nebo dny. Ukazujeme čísla, jak je ČSSZ zveřejnila. Kontrola proti publikaci ČSÚ, Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR 2025 vychází přesně na zaokrouhlení ČSÚ.

Stránka: Pracovní neschopnost.